Napadlo mě sem občas zasdílet starší věci, co jsem dělal, ať se mi to neválí v šuplíku. Pro někoho to může být zajímavé a já u toho mám aspoň trochu backtrackingu pro sebe. Tak začínám projektem, který mě svého času dost pobavil.
Byla to součást nabídky pro zákazníka, kterému jsme dodávali LED stěnu. V rámci vizualizace jsem mu připravil interaktivní 3D demo s reálnými rozměry té stěny a hlavně s reálnými rozměry takzvaného pitche, tedy rozteče pixelů. Aby měl s čím porovnávat a viděl na vlastní oči, co která varianta znamená.
A pak se stalo to, co se mi stává pořád: bavilo mě to, tak jsem se na tom na pár dní seknul. Z obyčejné vizualizace se vyklubala hromada gimmicků:
- plně ovladatelná referenční postava, ať je vidět měřítko,
- VR mód,
- realtime napojení na Telegram,
- a milion dalších úplně zbytečných věcí.
Ve finále to pro mě byl hlavně benchmark toho, co tehdejší modely uměly. Spíchnul jsem to někdy v říjnu 2025, kdy modely ještě nebyly tak narvaný jako dneska a člověk je u takovéhle práce musel reálně pást. Každý krok pohlídat, každou odbočku vrátit zpátky.
A to je na tom zpětně to nejzajímavější. S dnešními modely je dost možný, že bych takový projekt při dobrém zadání one-shotnul, a nejspíš by vypadal i o dost líp. Za pár měsíců se z práce na dny stala otázka jednoho dobrého promptu. Přesně proto má smysl si tyhle věci schovávat: jsou to časové značky, jak rychle se to celé mění.
Ono to přitom dává smysl i bez těch hraček. Pixel pitch se blbě vysvětluje slovy, ale když si stěnu otočíš, přijdeš blíž a vidíš, kde se obraz rozpadne, je rozhodování najednou snadný. Ukázat poráží popsat.
Demo je pořád živé: visualiser-led.xctech.cz. Video je i na Facebooku.
A teď na vás: máte taky nějaké projekty, co vznikly jako jednorázovky a je škoda nechat je zapadnout? Sem s nima.